Rok české hudby a taneční divadlo, 12. 06. 2024 Stavovské divadlo

Letos oslaví Taneční centrum Praha 30. výročí založení konzervatoře, která vlastně tvoří druhou polovinu jeho dosavadní existence. V sezóně 2020–21 nám covid překazil 60. výročí vzniku prvního centra moderního a jazzového tance ve Střední Evropě. Prvních 28 let, od roku 1961, prožilo centrum v kulturním undergroundu, od roku 1977, za tiché podpory Univerzity Karlovy a mnoha osvícených a odvážných domácích i zahraničních učitelů, tvůrců a producentů. Na konci 70. let jsme přidali intenzívní výuku klasiky a začali jsme budovat eklektickou dramaturgii současného tanečního divadla. Centrum mělo kolem 150 "žáků" v přípravných odděleních a 20členný soubor produkující cca 50 uměleckých akcí za sezónu – navzdory oficiální vzdělávací a kulturní politice státu.

Po roce 1989 jsme již veškeré síly věnovali vzniku unikátní vzdělávací koncepce "konzervatoř – gymnázium". Pomohli nám opět zahraniční experti (se zásadní supervizí Jiřího Kyliána a významných uměleckých center), důležitým impulzem byl také podrobný rozbor našeho tanečního školství a pozice tanečního umění v naší živé kultuře. První ročník jsme otevřeli 1. září 1994 v našem kultovním sídle – v menze UK na Větrníku. První absolventy jsme "vypustili" v roce 2002 – dnes už jich je 207. V roce 1999 jsme transformovali původní soubor na čistě studentské juniorské těleso Balet Praha Junior (letos 25. výročí) a – protože nestíhal uspokojit mimořádný zájem – v roce 2004 jsme založili ještě Baby Balet Praha (letos 20. výročí a od nové sezóny ponese název Balet Praha Junior 2 – po vzoru nizozemského NDT a NDT2). Oba soubory mají plně profesionální dramaturgické, umělecké i pedagogické vedení, produkci, umělecko-technický provoz scénických technologií a rehabilitační péči.

Statistika říká, že v posledním desetiletí před covidem oba soubory vyprodukovaly 18 premiér, 875 představení v 106 městech a oslovily ročně cca 23 000 diváků. Výrazně tím zacelují trhliny v regionální dostupnosti tanečního divadla a zachraňují diverzitu živé kultury v Praze i v těch nejvzdálenějších oblastech. Centrum vždy pečovalo o dětská taneční centra a ZUŠ, inspirovalo ke spolupráci domácí i zahraniční konzervatoře, zajišťovalo export i import juniorské taneční kultury a koprodukovalo umělecké projekty s Baletem Jihočeského divadla a nyní především s Pražským komorním baletem, stabilními partnery jsou Národní divadlo, Česká televize, FOK a další. Zatím posledním významným krokem bylo v září 2021 otevření prvního Domu tanečního umění v ČR – v revitalizovaném památkově chráněném Pivovaru Braník našlo konečně společnou střechu nad hlavou hned několik institucí "stejné krevní skupiny": konzervatoř TCP přizvala ještě Pražský komorní balet, agenturu Mezinárodní centrum tance (produkce BPJ a BBP), Nadaci tanec a divadlo, Nadační fond a Institut Pavla Šmoka a taneční školu Terpsichore (současně přípravka konzervatoře). V mimoškolním čase využívá systém "open gate" pravidelně 6 institucí (cca 180 dětí i dospělých, sportovní organizace a nezávislí taneční umělci).

Závěrem (připsáno na "apríla" – 1. dubna 2024) chci poděkovat státním i veřejným institucím resortů školství i kultury za výjimečnou podporu, za pochopení a zodpovědnost při důsledném uplatňování našich zkušeností a výsledků při neustálých praktických inovacích veřejné vzdělávací a kulturní služby. Děkujeme za poctivý kompetentní přístup při hodnocení našich výjimečných dramaturgických, výkonových a ekonomických ukazatelů. Také téměř celá taneční obec citlivě – bez žárlivosti, záště a pokrytectví – reaguje na naši práci a rozvíjí ji dále ve prospěch rozvoje celé taneční kultury. Na tomto místě musím zvláště ocenit skvělou práci grantových hodnotitelů i politiků a pracovníků, kteří grantové komise sestavují. Nezávislá taneční kultura (přesně podle příkladu EU) má v české kultuře opravdu "výjimečné" postavení.

Těšíme se na setkání v divadle a také v branickém pivovaru při dnech otevřených dveří a dalších akcích.  

Ing. Antonín Schneider

Dramaturg TCP – konzervatoře